Psychologické drama Jana Procházky a Karla Kachyni je širokým obrazem posledních dnů Druhé světové války a prvních okamžiků osvobození malé moravské vsi Rudou armádou, jak se jevilo dvanáctiletému chlapci Olinovi. Je výtečným vykreslením vesnického života, mistrovským zachycením psychologie dětí i dospělých. Reálný děj se neustále střídá a prolíná s chlapcovými vzpomínkami, s jeho sny a touhami a dosahuje tak velmi sugestivního účinku. Obraz pohnutých dnů není vykreslen objektivně, naopak oba tvůrci zdůrazňovali subjektivní dětský pohled, který podle slov režiséra dává snad vůbec největší svobodu pro vyjádření myšlenek. Nelichotivé zobrazení osvoboditelů vyvolalo na festivalu v Moskvě velké pobouření. Film byl z mnoha důvodů na dlouhá léta zakázán.